František Zavadil (politik)
| František Zavadil | |
|---|---|
 František Zavadil během projevu (1983) | |
| Předseda MěNV Valašské Meziříčí | |
| Ve funkci: 1976 – 1990 | |
| Předchůdce | František Kramoliš |
| Nástupce | JUDr. Josef Červinka |
| Místopředseda MěNV Valašské Meziříčí | |
| Ve funkci: 1960 – 1976 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 14. května 1930 Praha |
| Úmrtí | 12. března 2022 (ve věku 91 let) Valašské Meziříčí |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Zavadil (14. května 1930[1] – 12. března 2022 Valašské Meziříčí) byl komunistický politik, dlouholetý místopředseda (1960–1976) a předseda (1976–1990) Městského národního výboru ve Valašském Meziříčí. Během jeho politického působení bylo město do velké míry přestavěno v duchu socialistické výstavby a prošlo rozsáhlou asanací.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Poprvé se jako člen KSČ zúčastnil voleb do národních výborů, proběhlých 12. června 1960, v nichž uspěl a obsadil post místopředsedy (náměstka) meziříčského MěNV.[2] Tuto funkci obhájil i ve volbách v roce 1964.[3] Záhy po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 byl jmenován členem čtyřčlenné městské komise, jejímž cílem bylo mírnit napětí mezi místními občany a okupačními jednotkami, např. odstraňováním vápenných nápisů na veřejných místech, vyjadřujících se k pobytu zahraničních sil kriticky.[4] Sám však, alespoň v prvních dnech po invazi, hodnotil nastalou situaci negativně a společně s ostatními členy MěNV sepsal rezoluci, adresovanou ÚV KSČ, v níž pobyt vojsk Varšavské smlouvy na území Československa odsoudil.[5] Navzdory tomu po nástupu normalizace ve své funkci setrval a ve volbách roku 1971 potřetí obhájil post místopředsedy MěNV.[6]
Po volbách z roku 1976 nahradil ve funkci předsedy MěNV Františka Kramoliše.[6] Navázal na ambiciózní stavební projekty předchozích let, během nichž byla asanována značná část městské historické zástavby. Pokračovalo se ve výstavbě panelových sídlišť, roku 1979 bylo u městského koupaliště vystavěno umělé kluziště, o čtyři roky později se podařilo dokončit stavbu silničního mostu přes Rožnovskou Bečvu, následovanou sportovním stadionem (1984), estakádou mezi hřbitovem a kostelem sv. Jakuba Většího (1984) a brutalistní přestavbou meziříčského kina Svět (1986), kterou utrpělo panorama historického jádra města.[7] V roce 1980 byla k Valašskému Meziříčí připojena obec Podlesí.
Během událostí v listopadu 1989 byl Zavadil anonymem označen za "výborného kariéristu a obyčejného lháře, jehož čas již nadešel a konečně bude s jeho prolhanou a zkorumpovanou klikou zúčtováno".[8] Vůči požadavkům Občanského fóra však vystupoval vstřícně a ve funkci předsedy MěNV se udržel až do 5. února 1990, kdy jej nahradil JUDr. Josef Červinka. Podle komise OV KSČ Vsetín, jež se snažila prošetřit zprávy o zneužívání svěřené moci stranickými funkcionáři, byl Zavadilův meziříčský sekretariát zařízen skromně a na okázalost si údajně nepotrpěl ani on sám.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BABÍKOVÁ, Michaela. František Zavadil oslavil významné životní jubileum. Valašský deník. 2020-05-20. Dostupné online [cit. 2022-01-10].
- ↑ BALETKA, Ladislav; BALETKA, Tomáš; ČERMÁKOVÁ, Eva; POMKLA, Zdeněk. Valašské Meziříčí. 1. vyd. Praha: NLN, 2017. ISBN 978-80-7422-575-8. S. 323. Dále jen Baletka a kol. (2017).
- ↑ Baletka a kol. (2017), s. 323.
- ↑ VOLKOVÁ, Radka. Krizová léta 1968–1969 na Valašskomeziříčsku. Olomouc, 2018. Magisterská diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Katedra historie. Vedoucí práce prof. PhDr. Jana Burešová, CSc. s. 67. Dostupné online.
- ↑ Volková (2018), s. 67–68.
- ↑ a b Baletka a kol. (2017), s. 373.
- ↑ MARTIŠKOVÁ, Iva; VALOUŠKOVÁ, Kamila. Proměny Valašského Meziříčí. 1. vyd. Vsetín: Muzeum regionu Valašsko, 2013. ISBN 978-80-87614-15-0. S. 11–14.
- ↑ Baletka a kol. (2017), s. 379.
- ↑ Baletka a kol. (2017), s. 382.